To okno je malé!

Na jazyku fialová hlava,
snad vyplivnutá do pepřové ulice,
jako když házíš kroužky.
V žilách mi plavou dva obličeje,
vznášejí se;
paralelně k skutečným sépiím.
Za oknem čtveřice hvězd,
před ním slon prášku na spaní,
na jehož klech
si klidně suším prádlo.
Bude nutno přistoupit k
razantnějším obědům,
nejlépe na letící kulce.

***

V explozích zubů plných mlhy
krájí se cibule
o žluť ostřičného pobřeží
I ona toužívala
po lesbické lásce a hudbě
sázející květináče v zavřené ledničce.
Ohňostrojné myšlenky.
V příboji
výtahem prchající blázen,
zapečený se sluncem.

***

C schodů, jimiž prchám
k loďkám plným serotoninu.
Přítel od broskve.
Většinu knih které prodává
sám napsal.
Některé u majáku, jiné
na pobřeží.

***

I met you on a subway
when you were dead
and so was I

I told you ´bout the river
and you said:
„And why am I!“

You spoke about the willows
in the wind
´Twas fine

And, hand in hand: both dead.
A hind
drank wine

***

Jemným deštěm smývaný hustý déšť.
Po klávesnici jede vláček.
Vedlejší tratí do lesa
jezdí ti, kdož chtějí,
aby jim brožovaný hřbet
připomínal podzimní houbu.

***

Kachny obav.
Pazourkové drápy
nad slaništním městem.
Ve výřích slovech
na žluté hydraulice prstů klíčí bradavice.
Zažehnuti trpasličím ohněm
krk a věc jdou pospolu

***

Pročpak by ses zabíjel?
Zabije tě poezie!

***

Zvuk letadla je kniha,
čtená před čtrnácti lety.
Od domku
u nějž se těží pece
jdeš proti ptačím stopám:
jeden anděl za druhým.
Jeden mluví o střešním peří,
druhý ti ukazuje peří
z ocasů ptáků,
živících se plody palem došlápnutí!
A poslední ti vysvětluje,
proč mizí mouchy.

***

Odpusť mi lásku!
Za tebou běžím svitem slunečním,
jak papežský dopis bílou pouští.
Odpusť mi,
jednou budu snít jen ve spánku.